Bezpečné a příjemné místo pro sport. Safeguarding je priorita i v České lakrosové unii

Lakros není jen radost z gólů či hry samotné. Pro mnohé je také důležité, aby se cítili ve svém týmu a klubu dobře. Česká lakrosová unie (ČLU) má bezpečí a pohodu svých členů za jednu ze zásadních hodnot. I proto se věnuje tématu safeguardingu, který dbá na ochranu aktérů sportovního prostředí před ohrožením. ČLU také zavádí nástroje určené k pomoci vytváření bezpečí. Svou roli popisuje také safeguarding officer unie Dagmar Merrelová.

Ve spolupráci s Národní sportovní agenturou a World Lacrosse se také ČLU aktivně věnuje oblasti sportovního safeguarding. Dokonce připravila manuál, který srozumitelně vysvětluje, co safeguarding znamená, jaké chování je přijatelné a jak postupovat v případě obav o bezpečí vlastní či někoho z okolí v rámci lakrosu. Součástí manuálu je také formulář pro nahlašování situací, které mohou vzbuzovat pochybnosti nebo vyžadují řešení.

Osobou, která je za ČLU pověřena jako prostředník v oblasti safeguardingu, byla jmenována Dagmar Merrellová. „Lidé se na mě mohou obrátit, když se v lakrosovém prostředí necítí dobře nebo si nejsou jistí, jestli něco není v pořádku. Ať už jde o hráče, rodiče nebo třeba trenéry,“ vysvětluje bývalá reprezentantka svou roli.

Část její práce je také o prevenci. „Jde o nastavování základních pravidel, vysvětlování, kde jsou hranice, a pomoc klubům, aby se podobným situacím spíš předcházelo. Nejde o to někoho kontrolovat nebo trestat, ale spíš, aby bylo jasné, že tu je bezpečný prostor, kde se dají věci řešit,“ líčí Merrellová.

Ta také objasňuje, proč je důležité se safeguardingem zabývat. „Sport by měl být hlavně bezpečné a příjemné místo. Pro spoustu dětí je oddíl prostředí, kde tráví hodně času a kde se formují i lidsky, nejen sportovně. Safeguarding dává rámec tomu, jak se k sobě chováme a co už je za hranou. Zároveň pomáhá rodičům i trenérům v tom, že nejsou na složité situace sami a mají se o co opřít, když se něco děje nebo když si prostě nejsou jistí, jak správně zareagovat.“

Rodiče by si například měli u svých dětí všímat drobných změn. „Dítě se najednou netěší na tréninky, začne se jim vyhýbat, je podrážděné, smutnější. Nebo nechce mluvit tom, co se v klubu děje. Pokud mají rodiče pocit, že se něco změnilo a není to jen období, je lepší se ozvat dřív než později. Nemusí jít hned o vážný problém – někdy stačí věci pojmenovat, probrat a tím předejít něčemu většímu,“ dodává Merrellová. Ta je k dispozici na adrese: .

Oblasti, kterých se safeguarding týká, jsou třeba fyzické a psychické zneužívání, diskriminace a násilí, boj proti dopingu a korupci, zdravý životní styl nebo rovné příležitosti ve sportu.

Velký důraz klade ČLU i na vzdělávání trenérů a dalších pracovníků s mládeží. Právě oni jsou často prvními, kdo mohou rizikové situace rozpoznat a správně na ně reagovat. Cílem je posílit jejich kompetence a jistotu v tom, jak postupovat citlivě a zodpovědně. Lakrosoví trenéři 1. a 2. licence nyní procházejí základním kurzem safeguardingu od projektu Trénujeme s respektem.

Odkaz na manuál, kde je představení, jak postupovat v případě obav o bezpečí sportovců a formulář na hlášení incidentů najdete zde: https://www.lacrosse.cz/antidoping/247006522/_prezentace_c%CC%8Clu_safeguarding.pdf