Lacrosse > Ženský lakros > Post brankáře? Velkou roli hraje psychika a soustředěnost na daný okamžik, říká Dvořáková

Post brankáře? Velkou roli hraje psychika a soustředěnost na daný okamžik, říká Dvořáková

23.1.2022

Post brankáře? Velkou roli hraje psychika a soustředěnost na daný okamžik, říká Dvořáková

Lakros začala hrát až v devatenácti letech. I přesto patří radotínská brankářka Kateřina Dvořáková k nejlepším v České republice.

Svůj první zápas odehrála v lednu 2010, už o dva roky později chytala v reprezentačním dresu na mistrovství Evropy v Amsterdamu, kde Češky skončily páté. Kromě lakrosu se Dvořáková v rozhovoru rozpovídala i o značce oblečení Without Limits, kterou založila se spoluhráčkou Julií Hrazánkovou.

Začala jste hrát až v dospělosti, ale svými výkony dokazujete, že to nemusí být nutně problém. Bylo i tak něco, co vám dělalo potíže se naučit?
Nemůžu na sebe prásknout, co mi nešlo, anebo nejde. Co, když si to přečtou Jižňačky nebo Sisačky?! (smích). Myslím si, že pokud člověk hraje celoživotně nějaký týmový sport, tak se snáz uchytí. Ale zároveň to platí jenom v určitých, ne úplně profláklých sportech.

Dělala jste tedy v dětství a dospívání nějaký jiný sport?
Jako předškoláček jsem chodila na rytmiku, tedy na takový předstupeň gymnastiky, což muselo být hodně vtipné – malá Kejč v elasťáčkách. Potom jsem na prvním stupni zhruba dva roky hrála házenou a pak jsem ve čtvrtý třídě začala hrát volejbal, u kterého jsem vydržela do osmnácti let. Potom jsem byla půl roku taková bezprizorní, no a pak jsem v klubu Roxy potkala Mišutu a Karnis (Michaela Srchová a Tereza Karnetová, pozn. redakce) z lakrosu.

Využila jste nějakou schopnost, kterou vám daly zmíněné sporty, v lakrose?
Tím, že jsem vlastně hrála míčové hry, tak si myslím, že asi určitě nějaká reakce na balon, postřeh nebo pohyb za míčem.

Jak byste popsala post brankářky? Co vás na tom nejvíc baví?
Podle mě je post brankáře ve sportu taková trochu samostatná disciplína. Velkou roli hraje hlavně psychika. Je dobré umět vnitřně chyby spláchnout, nevracet se k nim a být soustředěný na přítomnost. Baví mě tak nějak všechno, nedokážu to přesně definovat.

Jaké tři vlastnosti musí mít dobrý brankář?
Jak už jsem říkala, musí dobře ovládat svoji psychiku, být pozitivní a za velký plus považuju, pokud je člověk přirozeně flegmatik. Myslím si, že by měl být hodně týmový hráč, ale zároveň individualita totálně ponořená do svého specifického brankářského světa, ale zas ne primadona.

Co považujete za svůj největší lakrosový úspěch?
Určitě zápas proti Irkám na mistrovství světa 2017 v Guildfordu. Nastoupila jsem do zápasu na druhou půlku a podařilo se mi ji odchytat s nulou na kontě. To byl asi nejvíc neskutečný lakrosový zážitek, co mě potkal.

Jak se těšíte na MS v USA? Bude to pro vás vrchol kariéry?
Těším se strašně moc, pokud to vyjde. Zatím se mi nepodařilo se s lakrosem dostat za oceán. Je to sen. A za vrchol kariéry to asi považuju vzhledem k tomu, že se člověk může podívat někam, kde je lakrosový svět na profesionální úrovni. Ale za vrchol kariéry ve smyslu poslední reprezentační akce, to ne. Končit s lakrosem zatím určitě neplánuju.

Odbočme od sportu. Zabýváte se grafickým designem a s Julií Hrazánkovou máte značku oblečení Without Limits, které si samy šijete. Jak vznikl tento nápad?
Už když jsem byla na škole, měla jsem chuť dělat něco svého – oblečení nebo něco s papírem. Studovala jsem fotku, to je můj hlavní obor, grafický design byl jen taková přidružená větev. Mezitím si Jula pořídila stroj, začala šít, nějak jsme se o tom bavily a pak vlastně za mnou Jul přijela na erasmus do Řecka a tam to nějak padlo. Přivezla s sebou první kousky a ty jsme spolu nafotily. Jsou to mimochodem podle mě pořád jedny nejlepších fotek Without Limits.

Který kousek oblečení je váš nejoblíbenější, a který zase nejtěžší na výrobu?
Můj úplně nejvíc nejoblíbenější kousek je krátká černá mikina, tu miluju! A nejtěžší na výrobu je za mě určitě podprsenka, v závěsu je pak fleecka.

Jaké te plány do budoucna?
Tyhle otázky mě stresují! Mám spoustu nápadů, ale potřebuju vždycky někoho, kdo mě k nim dotlačí, co mě trochu kopne. Jsem nerozhodný poseroutka. (smích)

 

Text a foto: Kateřina Hrubá

Nábor

www.lacrosse.cz/nabor1

Právě se hraje

 

Anketa

Jak by se měla jmenovat mužská soutěž v sixes?
Celkem hlasů 270