10.5.2013
Rozhovor s mezinárodním rozhodčím Bóďou Fukou.
Co Tě přivedlo k lakrosu a konkrétně pískání ženského
lakrosu?
Náhoda si se mnou zahrála natolik, že při studiu na vysoké škole
byly mezi mými deseti spolužáky v kruhu hned dvě
lakrosové reprezentantky, Veronika Brychcínová a Tereza Koubová. Na
konci našeho druhého roku studií jsem se přišel podívat na turnaj
Prague Cup a pak už nebylo cesty zpátky. Atmosféra, která tehdy (v
roce 2004, pozn. redakce) panovala kolem lakrosu mě vtáhla jako
černá díra. Během pár týdnů jsem zažil události kolem pražského
mistrovství Evropy i svůj první zápas s lakroskou v ruce
a lidi, kteří mě tehdy do světa lakrosu uvedli dnes počítám mezi
své nejbližší přátele. Shodou okolností to byly ty stejné dobré
duše (směje se), kdo mě o čtyři roky později přivedl
k pískání. Poměrně záhy jsem pak natrvalo vyměnil kapitánskou
pásku a lakrosku za rozhodcovský dres a píšťalku.
Jaký byl Tvůj nejtěžší zápas z pozice
rozhodčího?
Za nejvypjatější a k uřízení nejsložitější zápas považuji
loňské čtvrtfinále mistrovství Evropy v Amsterdamu, mezi Irskem a
Walesem. Vzpomínky na něj se mi do dnes občas vynoří v paměti.
Obecně jsou pro mě ale paradoxně nejtěžší zápasy domácí ligy, ve
kterých platí, že prakticky všechny hráčky na hřišti notoricky znám
a s řadou z nich se potkávám i v jiných rolích než
jako rozhodčí a hráčka. V takové situaci je mnohem složitější
přepnout do rozhodcovské role a dostát jejím nárokům.
Kterou lakrosovou akci považuješ za Tvou nejoblíbenější
a která Ti pomohla vyrůst jako rozhodčí?
Oblíbených akcí mám v každoročním lakrosovém kalendáři hned
několik. Sezóna pro mě tradičně začíná na přelomu února a března
v Londýně na školním mistrovství Anglie. Pravidelně jezdím
pískat na mistrovství Německa a samozřejmě nemůžu vynechat Prague
Cup.
Vybrat jednu akci, která mě formovala jako rozhodčího dost dobře
nejde. Těch skutečně významných, formativních bylo za moji
dosavadní kariéru minimálně pět a další určitě ještě přijdou.
Kdybych měl ale přesto jednu jmenovat, asi by to bylo juniorské
mistrovství světa 2011 v Hannoveru.
Jaké jsou Tvoje plány v lakrose, čeho chceš
dosáhnout?
Můj bezprostřední plán je dotáhnout do úspěšného konce půlroční
práci pro Evropskou Lakrosovou Federaci a prosadit nový organizační
rámec pro příští mistrovství Evropy. Tím bych si udělal velkou
radost. (směje se) Za dveřmi je nová sezóna a s ní spousta
práce s rozhodčími jak doma, tak i v Evropě. No a na její
samotný závěr mě v červenci čeká mistrovství světa
v Kanadské Oshawě. Do dlouhodobých plánů a cílů se radši
pouštět nebudu, to by vydalo na samostatný rozhovor.
Na jakém místě skončí český výběr na MS v boxlakrosu?
Celkem hlasů 133