Česká stopa v zámoří – Jakub Říha

Dalším hráčem, kterému byl český rybník malý, je Jakub Říha (1990), obránce a přenosový hráč z Pardubic, kde pravidelně nastupoval za místní LC v NBLL s občasným hostováním na MAH a NFLL za LCC Radotín. V minulém roce jej touha zlepšovat se a zkusit štěstí v zámořských soutěžích odvála do Vancouveru.

Jak dlouho se věnuješ lakrosu a kdo tě k lakrosu přivedl?
Lakros hraju asi 8 let a dá se říct, že mě k němu přivedla starší sestra Karin, která v té době hrála ženský lakros v Pardubicích. Šel jsem se jednou podívat po tréninku na exhibiční zápas české reprezentace s USA (tuším, že to byly U19), který se hrál u nás v ČEZ Aréně, a tam mi bylo hned jasné, že tohle je sport pro mě…

Jak tě napadalo odjet do Kanady?
Do Vancouveru jsem poprvé odjel na prázdniny někdy ve 3. ročníku střední školy s kamarádem, který tu měl příbuzné, a rok nato jsem se vrátil znovu, kdy jsem už vyzkoušel i pár tréninků s místním Junior B týmem. To už mi potom bylo jasné, že jsem tu nebyl naposledy a že to chci zkusit i později v Senior lize – to se mi konečně podařilo v roce 2014, kdy jsme se s přítelkyní sbalili a v březnu odletěli do Vancouveru.

Za jaký klub hraješ?
Dostal jsem se do klubu Royal City Capitals, který působí v Senior B lize, a je to v podstatě „B“ tým slavnějšího New Westminster Salmonbelies ze Senior A, kde jsem měl to štěstí si také zahrát jeden předsezonní zápas.

Jak se v Kanadě živíš?
S prací to tady bylo trošku složitější vzhledem k typu víza, které mám, ale nakonec se mi podařilo najít docela slušnou práci v Royal Vancouver Yacht Club, kde dělám Bar/Service.

Jak probíhají tréninky a hrajete nějaké turnaje?
Přijít na trénink, kde je 30 hráčů a 4 gólmani, pro mě bylo něco nového, ale o to to bylo lepší... Bylo mi jasné, že do zápasu nás půjde třeba jen 15, tak to pro mě byla o to větší motivace. Občas se nám na tréninku ukázalo i pár hráčů z NLL, kteří přijeli na zápas proti Stealth a dříve za New Westminster hráli.

Samotné tréninky neprobíhají vlastně v nijak závratném tempu a spíš jsme nacvičovali herní situace se simulací zápasu na závěr. Jinak tréninky začínají koncem března a teď přes zimu je to jen o běhání a posilovně.

Co se týče turnajů, tak jednoznačně vede Evropa, jelikož turnaje se tu skoro žádné nehrají. Pár měsíců po konci boxové sezony začíná zase field, ale ten má přes zimu téměř dvouměsíční pauzu, kde se nic neděje... Teď teda aspoň začala NLL, tak je na co se koukat.

Potkal jsi nějaké zajímavé osobnosti? Jak tě přijalo okolí?
Určitě jsem tu potkal spoustu zajímavých lidí a nových přátel. Hlavně místo, kde bydlím – New Westminster –, mi přijde jako jedna velká lakrosová komunita, což je super. Teď přes zimu chodím na tréninky fieldu a v týmu jsou kluci z NLL, Senior A, B i Junior A, takže občas dobrá podívaná a hlavně sranda. Fieldlakros mě docela začal bavit, a tak přemýšlím, že bych se zapojil v další sezoně i do zápasů.

Začátky v Kanadě musely být krušné, ne?
No klasicky to není úplně nejjednodušší, když přijedeš na místo, kde skoro nikoho neznáš a většina věcí funguje trošku jinak, ale zvládlo se to. Kluci kolem lakrosu mi taky pomohli. Angličtina zase takový problém nebyla, ale chvíli to trvalo, než jsem se zas rozmluvil. A co se týče začátku s lakrosem tady, tak to byla vůbec sranda. Hráčů jsme sice na tréninku měli kolem třiceti, ale bylo málo leváků do zápasu, tak mě poslali do útoku... Trápil jsem se tam asi 5 zápasů, než to padlo... naštěstí pak podepsali nějaké další hráče a mohl jsem se vrátit do obrany. Nakonec to byla vcelku povedená sezóna bez vážnějších zranění, kdy jsme vypadli až ve 2. kole playoff.

Chystáš návrat a jaké máš plány do budoucna?
Teď tu zůstávám ještě na další sezonu a doufám, že se něco přiučím, a pokud by byla šance, tak bych to rád využil na MS v Buffalu. Doufám, že se tu ještě trošku lakrosově zlepším a pak třeba časem přijedu posílit Pardubice na MAH pro nějaké umístění.

Když se tak koukám na hřišti kolem sebe, tak mě hrozně mrzí, že jsem neměl možnost začít s lakrosem dříve... Protože toho je hrozně moc v čem se můžu a musím zlepšit. Celkově bych to shrnul asi takhle – ruce.

Jsem rád, že se NBLL nebude dělit na dvě ligy. Osobně si myslím, že by to byl velký krok zpět! Naše základna se nedá srovnávat s tou místní kde je dost hráčů pro Senior A, B i C. I tak už jsme přišli o pár týmů, které dříve stabilně hrály NBLL a začaly se účastnit pouze turnajů.  Navíc po dlouhé době se vyrovnaly boje o 2., 3. a 4. místo, což je přesně to, co nám chybělo. Chápu, že je potřeba zakládat juniorské týmy, ale rozdělení ligy, což může vést k zániku některých klubů, by byla dle mého špatná volba.

Petr Chmelař