Barbora Koděrová: Máme chemii, kterou ostatní týmy mít nebudou

Je mezi dvanáctkou vyvolených. Přes zranění kotníku v závěru březnové kvalifikace na Světové hry se na tuto akci do Číny nyní podívá. Mladá reprezentantka Barbora Koděrová se dala rychle do kupy, je fit a plná očekávání. Těší se na zaplněné tribuny a věří v sílu českého celku i v to, že se lakros představí zase dalšími lidem.

Psal se 9. březen letošního roku. Češky hrály v Portugalsku finále kvalifikace na Světové hry proti Irsku. Oba celky už měly postup v kapse, přesto se hrálo naplno. Barbora Koděrová v šesté minutě vyrovnala na 1:1 a v plném sprintu se snažila zastavit rychlý protiútoku soupeřek. Ve vlastním brankovišti ale špatně šlápla a nejen, že nezabránila gólu, přivodila si navíc zranění.

„Kvalifikace byla skvělá, prohrály jsme až s Irskem ve finále. To pro mě bylo trošku osudné, protože jsem si na začátku poranila kotník, takže jsem na zápas koukala se slzami v očích ze židle pod stanem,“ vrací se k situaci Koděrová.

Tehdy ještě nevěděla, jak špatné to s kotníkem bude. „Myslela jsem si, že je to jen zvrtnuté, ale pak se na vyšetření zjistilo, že jsem měla ještě zlomenou kost a natržené vazy. Vyhlídky byly takové, že mi řekli, že v červnu budu moct hrát. Tak jsem si uvědomila, že budu mít ještě furt dva měsíce na to se dostat zpět do formy. Já jsem ale nakonec začala trénovat trochu dřív, protože už jsem se cítila dobře. Ale původně jsem si nebyla vůbec jistá a bála se, že o Světové hry přijdu.“

Hlava hrála důležitou roli
Nakonec ale zvítězilo u mladé brunetky pozitivní myšlení. „Nechtěla jsem se nechat pohlcovat špatnými myšlenkami. Kdybych si od začátku řekla, že nejedu, tak by i rekonvalescence byla delší. Je to hodně o hlavě, věděla jsem, že na to pořád mám a že to bude dobré,“ uvádí Koděrová.

Chodila do Centra pohybové medicíny Pavla Koláře, kde lakrosové reprezentantce poskytli tu nejlepší péči hned po návratu z Portugalska. Dostala se například bez čekání na magnetickou rezonanci a léčebný proces tak byl rychlejší. Na hřiště se vrátila už v květnu. Hrála dokonce za reprezentaci v přípravném utkání proti univerzitnímu americkému týmu Wofford Terriers. Na začátku června pak pomohla LCC Girls k triumfu v Národní lize ženského fieldlakrosu.

„Hned, jak jsem cítila, že to bude dobré, vrátila jsem se a myslím, že to šlo rychleji, než jsem čekala. Spíš byl problém v hlavě, že jsem si tolik nevěřila, protože jsem nikdy neměla zranění, které mě vyřadilo na několik měsíců. Musela jsem si uvědomit, že jsem po zranění a že to bude nějakou dobu trvat,“ hodnotí návrat Koděrová.

Těšení i očekávání
Radotínská hráčka se tak do Číny podívá. Zkušenosti má zatím jen z domácího mistrovství Evropy juniorek v roce 2023. Pak rok hrála a studovala v USA, v Jižní Karolíně. Tahle zkušenost ji dala hrozně moc po lidské i lakrosové stránce. Po návratu se opět připojila k reprezentaci a vybojovala se svými spoluhráčkami účast na Světových hrách v Čcheng-tu.

„Hrozně se těším, ale zároveň je to pro mě něco úplně nového. Některé holky už na Světových hrách byly a řeknou, že je to skvělá akce, ale podle mě si to člověk musí zažít,“ říká Koděrová a k vyhlídkám na turnaj dodává: „Jedeme tam nabrat zkušenosti, s obrovským srdcem pro náš sport a s cílem ukázat, že lakros u nás je na vyšší úrovni, než si možná ty nejlepší světové týmy myslí. Jedeme tam ukázat, že jsme skvělá parta holek, které bojují na hřišti každou minutu a že máme mezi sebou takovou chemii, kterou ostatní týmy mít nebudou.“

Těší se i na Čínu a skvělou organizaci. „Také se těším, že to není čistě jen lakrosová akce, ale že tam bude plno jiných sportů. Když bude čas, tak se půjdeme podívat na další české sportovce a možná i my budeme mít fanoušky z jiných okruhů,“ zmiňuje Koděrová.

Mimochodem, větší počet lidí ji rozhodně nesvazuje. Uživala si zmíněný šampionát v Praze, kde Češky skončily stříbrné, hlavně skvělou atmosféru při finále s Anglií. „Vůbec mi to nevadí. Já mám ráda, když jsou tam lidi a slyším fanoušky. V Praze to bylo skvělé a nezapomenutelné,“ usměje se Koděrová.

I když s lakrosem to pro ni bude v Číně první opravdu velký turnaj, světovou akci už zažila. Je totiž mistryní světa ve skoku přes švihadlo. A tehdy v jedenácti letech na šampionátu v USA zažila také skvělou atmosféru. Podobně jako, když loni v Americe viděla finále lakrosové NCAA.

Úspěch je už účast
V základní skupině Světových her čeká český tým Austrálie, Irsko a USA. „Víme, že to bude těžké, ale zahrajeme si proti světové špičce, proti nejlepším hráčkám. Irky tam pošlou lepší tým, než byl v Portugalsku, ale poměříme si znovu síly a je to zřejmě nejvíc hratelný soupeř. Víme, že proti USA a Austrálii to budou velmi těžké souboje. Těším se ale na všechny zápasy. Je obrovský úspěch, že tam vůbec jsme. Lakros to zviditelní a dozví se o něm víc lidí,“ líčí Koděrová.

Výsledek z Číny podle ní může napovědět více i směrem k olympijským hrám, které se v Los Angeles konají za tři roky. Tam se totiž představí pouze šest lakrosových týmů. „Nic není jasné a bude to náročné. Reálně asi zbude jediné místo a my se o něj porveme.“

Zapomenutý rituál?
Bára je typ člověka, který je před zápasem rád s týmem. „Většinou si pouštím písničky nejdřív sama, ale pak mi vyhovuje, když jsme v šatně jako tým, tancujeme a nabudíme se. Jsem ráda, že jsme spolu a že je tam energie,“ prohlašuje Koděrová.

Ta má také svůj rituál. „Před písknutím na kruhu si dvakrát ťuknu pravou nohou o zem. Většinou to dělám. Pak si říkám, že když jsem to neudělala, tak se něco pokazilo. Je možné, že jsem to tehdy před Irskem neprovedla. Kdo ví,“ dodává.