Lacrosse > Mužský lakros > Malešice v Manchesteru

Malešice v Manchesteru

21.9.2010 aneb Jak jsme hráli na jaře, v létě a na podzim

Malešice v Manchesteru
Malešice v Manchesteru
Malešice v Manchesteru
Malešice v Manchesteru

Lokální bonmot praví, že v Manchesteru zažijete čtyři roční období za jeden den. Není to úplně pravda, naši poctivou zimu nezažijete. Ostatní roční období ano. Svítilo sluníčko i pršelo, bylo teplo i zima, hráli jsme na trávě, bahně i na astroturfu.

Letošní turnaj "Mistrů evropských zemí" visel dlouho ve vzduchu, až se jeho pořadatelství chopil v létě Wilmslow Lacrosse Club ze severni Anglie. Vše se rozhodlo až v průběhu červencového mistrovství světa a než informace protekly skrz evropské a české lakrosové organizační struktury, uplynul ještě nějaký ten den. Zařizování celého výjezdu malešického týmu bylo tím pádem poměrně hektické. Kdo někdy sháněl letenky pro lakrosový tým měsíc před odletem s cenovým limitem "co nejméně", dá mi za pravdu.

Vše se nakonec podařilo a téměř celý tým odletěl ve čtvrtek šestnáctého září z Ruzyně do Manchesteru a po kratším čekání byl krátce po místní půlnoci odvezen do blízkého hotelu. To jsme ještě netušili, že s dopravou to nebude až tak jednoduché. Proč "téměř celý tým"? Vždycky se najde někdo, kdo na poslední chvíli zjistí, že jeho pasu vypršela platnost a jako na potvoru i občanka zrovna propadá.

Ráno jsme vstali na snídaní a pak vetšinou šli zase spát. Jen hotelové uklízečky neměly občas pochopení a tvářily se, že pokoj jako ze škatulky je otázka života a smrti. Krátce po čtvrté jsme za skoro letního počasí vyrazili na lehký trénink, absolvovali oficiální zahájení turnaje za účasti místního starosty a po úvodním zápase zkonzumovali skvělé "chilli con carne" připravené dámami z pořádajícího klubu. Ovzduší na hotelových pokojích v noci není snad třeba komentovat.

Sobotní počasí vyšlo podle předpovědi meteorologů, rosa byla sice vydatná, ale ráno nepršelo. V prvním utkání s Madridem jsme měli sice pomalejší start, ale povinných 10 branek jsme nakonec vstřelili, přesně vzato utkání skončlio 15:2. Následující zápas ukázal, že týmy se severní Anglie jsou přece jen nad naše síly, prohráli jsme s Wilmslow 2:10. Třetí zápas dne jsme se snažili, ale welšský tým Cardiff Harlequins na tom byl nakonec lépe a vyhrál 6:2. Situaci zachráníl zvláštní hrací systém a naše vítězství 12:0 nad skotským týmem Stirling University. Díky prohře Cardiffu se Stockportem 0:11 jsme se posunuli do bojů o medaile. A to už přišel podzim a pršelo.

Neděle začala pro žlutomodré barvy špatně, pozdější vítěz turnaje Stockport byl jasně lepší, prohráli jsme 1:13. V boji o třetí místo jsme pak nastoupili proti mistru jižní Anglie Walcountian Blues. Vzhledem k množství vody, která v noci spadla z nebe, organizátoří narovnali maximum zápasů na astroturf, což bylo docela příjemné. Na travnatých hřištích už tou dobou tráva místy vidět moc nebyla. Začali jsme dobře, vedení 2:0 nám pomohlo do klidu, soupeř se ale ve druhé čtvrtině dotáhl. Následovala malá přetahovaná a na začátku poslední periody jsme vedli o dvě branky 5:3. Soupeři se pak podařilo dorovnat, ale naše vítězství pečetil po mírném zmatku na útočné polovině Adam Podroužek, 37 sekund před koncem. Celý tým odvedl v zápase velmi dobrý výkon, zvláštní pochvalu si zaslouží celá obrana, Jindra Plecitý za to, co naběhal při přenosech míče do útoku, a Venca Černý, který ještě vloni plnil spíš obranné úkoly, za neuvěřitelně důležité dva góly.

Malešický tým se tak propracoval za třetí místo v klubové Evropě, hned za týmy ze severní Anglie, která je nepochybně nejlepší ligou Evropy. Vítězem se nakonec stal Stockport, který porazil minulého vítěze z Wilmslow poměrem 7:4.

Celý turnaj se nesl v poněkud lokální atmosféře. Kvůli nepřítomnosti kohokoli z funkcionářů Evropské lakrosové federace mírně chyběl mezinárodní punc celé akce, publicita byla bohužel téměř nulová. Snad jen přítomnost mistního starosty dodala turnaji jistý lesk.

Angličané nejsou zvyklí řešit výsledkové tabule, natož ukazatel hracího času. Ani starost o týmy příliš nepřeháněli, ubytování pouze doporučili, a jejich dohoda s mistní taxikářskou firmou nakonec nefungovala podle původních představ. Nutno ovšem přiznat, že se k problémům s vyšší cenou za dopravu nakonec poctivě postavili čelem a část rozdílu oproti slíbené ceně nám uhradili. Atmosféra celé akce byla každopádně velmi příjemná.

Ve výsledku je turnaj jasným úspěchem českých barev (ve žlutomodrém provedení) a můžeme se těšit, že se s nejlepšími klubovými týmy Evropy potkáme za rok v Praze. Malešice totiž projevily zájem o pořadatelství příštího ročníku a věříme, že je reálná šance jej získat.

Petr Tahal

Komentáře

Prosím vyplňte všechna pole!
Přidej komentář:

Vytvoř nové téma
Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód

Anketa

Final Four v NBLL
Celkem hlasů 74
Líbilo by se vám, kdyby se v NBLL hrál finálový víkendový turnaj nejlepších 4 týmů, tzv. Final Four?