Lacrosse > Mužský lakros > Reprezentace do 19 let vítězně na turnaji v Německu

Reprezentace do 19 let vítězně na turnaji v Německu

2.12.2011

Po účasti na červencovém Prague Cupu a podzimní přípravě se čeští junioři, připravující se na MS U19 ve finském Turku, vydali minulý víkend na turnaj do Německa.

Do té doby pravidelně každý pátek trénovali na umělce v Radotíně. Podzimní příprava měla vyústění právě na německém turnaji, který měl prověřit jejich herní vyzrálost a naučené signály. Do Berlína se omluvili i hráči, kteří se tréninků pravidelně účastní, a tak jsme velice rádi přivítali 4 posily z Pardubic.

V pátek 25.11. tedy vyjela česká U19 složená z hráčů LC ForFun, LCC Radotín, LCC Wolves, TJ Malešice, Old Dogs Plzeň a LC Pardubice do Berlína, doprovázeli je trenéři Martin Hodaň a Tomáš Beran.

Sestava:

Kuba MarešLCC Wolves
Matěj BarákLCC Radotín
Tomáš ProcházkaLCC Radotín
Dominik PešekLCC Radotín
Roman SaidlLCC Radotín
Petr SkálaLC ForFun
Radek SkálaLCC Radotín
Vojta WeissLCC Radotín
Petr ŠevčovičLCC Wolves
Petr FaitLCC Radotín
Kuba VýmolaLCC Wolves
Adam PodroužekTJ Malešice
Kuba KosTJ Malešice
Tomáš ŽipajLC ForFun
Michal RonovskýOld Dogs Plzeň
Petr JeřábekLC Pardubice
Tomáš PrchlíkLC Pardubice
Vojtěch OulehlaLC Pardubice
Jiří DavidLC Pardubice

Výsledky:

Czech U19 - BHC10:1
Czech U19 - Německo výběr9:4
Czech U19 - Německá U19 + BHC5:1
Czech U19 - Německo 27:0

První konfrontace české U19 s německými soupeři dopadla tedy nad očekávání dobře. Zároveň jsme obdrželi pozvání na únorový turnaj do Nizozemí, kde bychom se měli střetnout opět s Německou U19, ale také s týmem Anglie a Nizozemskou U19.

Jaký pokrok junioři udělají v zimní a jarní přípravě a zda zúročí nabyté zkušenosti, budete moci posoudit nejlépe v červenci 2012, kdy se koná MS U19 ve finském Turku.

Poděkování panu Pavlovi Jeřábkovi za odvoz kluků z Pardubic a i všem dalším řidičům, kterými byli Hody, Tomáš a Čenda.

Lenka Pešková


A jak viděli zájezd naši hráči?

Petr Ševčovič:
Čeští junioři se intenzivně připravují na MS v lakrosu do 19 let, které se bude konat v červenci ve finském Turku. Proto se v tomto a příštím roce představí na několika tuzemských a zahraničních turnajích. V červenci se zúčastnili Prague cupu, kde nestačili ve finále na Prague sports.

V pátek 25.11. vyjel český tým složený z hráčů z Prahy, Plzně a Pardubic na turnaj do Berlína. Cesta proběhla bez problémů a neohrozil ji ani protestující dav na Malostranském náměstí.

Dalšího dne ráno čekal českou reprezentaci první soupeř, kterým byl berlínský BHC. Zápas začali lépe hráči BHC a brzy vedli 0:1. Pak se ujal iniciativy a hlavně balónu Matěj Barák a svým prvním gólem v turnaji vyrovnal. Česká obrana a zejména výborný brankář Jakub Mareš k dalším nebezpečným akcím BHC již nepustili. Česká reprezentace vyhrála 10:1.

Poté nás čekal výběr Německa (Deutchland 1). Po vyrovnaném začátku, který neotevíral nikdo jiný než Matěj Barák, přišel vcelku drtivý závěr a česká U19 vyhrála 9:4. Dalším soupeřem byl tým spojený z týmů BHC a německé reprezentace, jelikož německá reprezentace měla pár problému se zraněními. Zápas skončil 5:1 pro českou reprezentaci.

Poslední zápas čekal český výběr v neděli 27.11. s týmem Deutchland 2. Utkání skončilo 7:0. O tento výsledek se hlavně postarali dalekonosní střelci Dominik Pešek a Radek Skála, v obraně výborně zafungovalo quartetto Jakub Kos, Petr Skála, Jakub Výmola a Petr Fait a nepokořitelný gólman Jakub Mareš. Turnaj dopadl pro českou reprezentaci výborně. Výhra patří všem hráčům a také coachům Martinu Hodaňovi a Tomáši Beranovi a manažerce Lence Peškové.

Kluci z Pardubic:
V pátek 25.11. jsme vyrazili na cestu do Berlína, na cestu, na které jsme měli nakouknout do něčeho, co názvem připomíná box lakros, věc, která nás baví a ve které už víme, jak se postavit, co se kdy od nás čeká. Ale co field lakros? Základy "fieldu" jsme si přečetli a kousky hry jsme zhlédli na videích, ale jak to bude probíhat doopravdy, nám jen vrtalo hlavou. Při prvním tréninku v Berlíně jsme moc nevěděli, kde stát, jak se správně dostat přes obránce, ale ostatní nám pomohli a vše nám ukázali. Blížila se sobota a my se těšili na první zápas za repezentaci.

Ráno při snídani trenér rozdělil hráče do obrany, útoku a zálohy. My jsme byli třetí pardubická řada. To, že můžeme hrát všichni spolu, v nás probudilo ještě větší chuť hrát a opravdu už jsme se nemohli dočkat 10:30. 10:05 a rozcvička před zápasem začíná, všechno probíhá v podobném duchu, jako v Pardubicích, rozehřátí, protažení, rozházení, do věcí a na hřiště. Němci už po nás koukali a snažili se nás zastrašit svým opičím pokřikem - marně. Už první lajna vlétla do zápasu jako uragán a my se se svými chrániči zubů jen usmívali a koukali, jak se hraje pravý field lakros. První střídání, trošku tréma, ale po prvním dotyku s míčem vše padá a my se vrháme do nacvičené taktiky. První pokusy o nesení lakrosky v slabší ruce končí většinou na první "dlouhé", ale to nám nadšení nebere a snažíme se napravit chyby v obraně a jdeme střídat. Konečný výsledek 10:1 je pro nás ještě více motivující a chceme se gólově taky prosadit.

To se naší "lajně" povedlo ve druhém zápase, kdy Tomáš "Moula" až neuvěřitelně dává gól. I třetí a čtvrtý zápas naše reprezentace zvládla a my už se balíme a odjíždíme zpět do Čech. Tento víkend pro nás byl skvělým představením field lakrosu a my se těšíme, až zase v pátek nasedneme na pardubickém nádraží na vlak do Radotína a zahrajeme si tuto skvělou hru.

Adam Podroužek:
Čas se žene neúprosnou rychlostí a od Prague Cupu nebylo o juniorské reprezentaci do 19 let moc slyšet, a tak se po podzimní přípravě jela představit na turnaj do Berlína s tamějším týmem a německou juniorskou reprezentací. V pátek 25.11. o poledni jsme vyrazili zjistit, jak na tom jsme oproti západnímu sousedovi.

Cesta utekla rychle, zvlášť poté, co jsme přejeli hranice a opustili ČR, zahalenou do smogové bubliny. Do Berlína jsme dojeli k večeru a hned jsme alespoň trochu potrénovali. Zároveň s námi trénovali na hřišti i Němci. Ti pod vedením amerických koučů nevypadali nijak špatně, ale tréninkové drily nevypovídají o herní kvalitě při zápase. Po tréninku následovala večeře a po ní jsme se šli vyspat na druhý den. Přespávali jsme v tělocvičně ve stejném sportovním areálu. Zde se ovšem poprvé zadrhla organizace pořadatelů a museli jsme přelézat plot. Do tělocvičny jsme se teda dostali a mohli jsme se pořádně vyspat.

Další den ráno na nás čekala snídaně a hned po ní první střet. Jelikož německá reprezentace měla hodně hráčů, byla rozdělená do dvou týmů, třetí tým byl nebo nebyl (osobně nevím) tamější klub BHC. Každopádně trenéři německé reprezentace neustále hráče mezi oběma či třemi týmy prohazovali, a spíše než turnaj se z toho staly přátelské zápasy. Nicméně jsme teda hráli proti Němcům.

První zápas zezačátku nezačal vůbec dobře. Chvíli nám totiž trvalo, než jsme se rozehráli a ztráceli jsme neustále balony. To dovolovalo soupeři, aby se usadil na naší polovině. Ovšem během jejich tlaku bylo vidět, že moc dobří nebudou, ale i tak se nám nedařilo sebrat jim balon. Tento tlak vygradoval v naše oslabení, a přesilovku dokázal soupeř již využít. To byl nejspíš kopanec pro nás a od té doby jsme soupeře skoro nepustili k balónu. To se také odrazilo na výsledku a první zápas jsme nakonec vyhráli 10:1.

Druhý zápas jsme měli hrát ihned po tomto utkání, ale Němci brali tento víkend více jako soustředění než turnaj, a tak dali přednost tréninku. Tak jsme si šli udělat meeting do hezké konferenční místnosti v klubovně a také jsme se naobědvali. Po obědě jsme už chtěli hrát, ale Němci stále trénovali, a tak jsme si šli taky zatrénovat na druhé hřiště. Tento trénink byl věnovaný střelbě a obránce si vzal stranou Jakub Kos, který za juniorskou reprezentaci nejspíše hrát nebude, ale tohoto výjezdu se zúčastnil, aby sbíral a zároveň rozdával zkušenosti.

Po tomto tréninku jsme se konečně dostali k druhému zápasu. Ten jsme začali líp než první, ale výsledkově skončil hůře. Němci nás totiž začali utahovat a bylo těžké zahrát naše nacvičené signály. Naštěstí pro nás jsme všichni víceméně zkušení z boxlakrosové ligy a tak pro nás není problém balon udržet nebo přejít 1 na 1. V obraně nastalo pár chybek a toho dokázali Němci využít. Zápas tedy dopadl 9:4 v náš prospěch.

Po tomto zápase zase nastaly organizační potíže. Původně jsme v sobotu měli odehrát 3 zápasy. To ovšem po zápase neplatilo. Němci zase chtěli trénovat. Nakonec však po rozpravě trenérů a manažerky třetí zápas nakonec vyšel. Museli jsme však chvíli počkat. A tak jsme se odebrali opět do meetingové haly, kde jsme řešili organizační záležitosti pro juniorské MS ve Finsku. Asi po hodince pro nás Němci přišli, že jsou připravení na zápas.

Ten opět dopadl dobře v náš prospěch, i když žádná závratná výhra to nebyla. Narazili jsme na německého gólmana, který byl hodně šikovný. Ovšem na naší straně máme kvalitní hráče a dokonce se dostalo i na pár překvapení. Nejdříve se mladý hráč Petr Ševčovič po svém 3. pokusu dát gól zpoza brány konečně trefil - i když opět střelou zpoza brány (spíše nulového úhlu). A pak také skórovala pardubická eskadra, která se tohoto výjezdu zúčastnila, ačkoliv absolvovala pouze jeden trénink v Praze. Třetí zápas jsme tedy opět vyhráli a výsledek byl 5:1.

Poté se zhasli světla na hřišti a my se mohli jít navečeřet. V klubové restauraci navíc na obrovském plátně dávali fotbalovou Bundesligu, a tak jsme v klidu strávili večer. Tentokrát už jsme neměli takové potíže se do tělocvičny dostat, a tak jsme ihned ulehli. S čistým svědomím, že jsme neprohráli ani jeden zápas, se usínalo opravdu krásně.

Poslední den naší výpravy jsme vzali opravdu „hopem.“ Nasnídat, porazit Němce 7:0 a "hajdy" domů. Opravdu jsme se dobře vyspali, ale nejlíp se vyspala obrana a brankář Jakub Mareš. Čisté konto sklízí úspěch na všech frontách. Obrana opravdu zafungovala výborně, žádné chyby nenastaly a i německý fast break ubránila učebnicově. Našemu útoku dominovala střelba Radka Skály a zkušenosti Dominika Peška. Jediný, kdo se může po tomto výjezdu chytat za hlavu je plzeňský Michal Ronovský, který z miliónu šancí neproměnil ani jednu. Nicméně nás všechny přesvědčil o svém potenciálu a v roli útočníka plnil svojí úlohu na výbornou (teda až na to dávání gólů).

Po zápase jsme se rychle sbalili a uháněli co nejrychleji domů. Sice všude dobře, ale doma je pořád nejlíp.

Komentáře

Prosím vyplňte všechna pole!
Přidej komentář:

Vytvoř nové téma
Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód

Anketa

Final Four v NBLL
Celkem hlasů 73
Líbilo by se vám, kdyby se v NBLL hrál finálový víkendový turnaj nejlepších 4 týmů, tzv. Final Four?