Mezinárodní lakrosová federace doufala, že uspořádáním světového turnaje ve spojení s olympiádou přiláká pozornost médií k lakrosu a rozšíří řady zájemců o tento sport. Přípravy však neprobíhaly příliš úspěšně, a tak turnaj v poslední zachránila jen finanční injekce americké Lacrosse Foundation a velké úsilí tehdejšího sekretáře ILF Toma Hayese. Na turnaji se setkal největší počet týmů v historii mezinárodních akcí pořádaných ILF. Zúčastnily se týmy Anglie, Austrálie, Kanady, Irokézů, USA a výběr amerického státu Kalifornie.
V kalifornském horku se hrálo jednokolově každý s každým a nejúspěšnější dva týmy postoupily do finále. Mužstvo USA v něm porazilo Kanadu 25:13.
Pořádáním dalšího světového šampionátu byla pověřena Kanada a do Toronta se sjely stejné země, jako na předchozí světová mistrovství: Anglie, Austrálie, USA a Kanada. Suverénně si opět vedli Američané. V úvodním zápase turnaje porazili Austrálii 18:12, ve svém druhém utkání vedli nad Kanadou po první periodě 8:0 a nakonec zvítězili 21:11, s Anglií si poradili rekordním poměrem branek 32:8.
Anglie sehrála na počátku soutěže vyrovnaný zápas s Kanadou, ve kterém však zvítězili Kanaďané 15:13. V zápase došlo ke dvěma sporným situacím, kdy dva anglické góly nebyly uznány pro údajné porušení pravidla o brankovišti, jehož hranice nebyly díky dešti téměř vidět. Pak sklátila sedm hráčů anglického výběru chřipka a z týmu zbyl jen stín.
Klíčový zápas o finálovou účast se již tradičně odehrál mezi Kanadou a Austrálií. Byl to tvrdý zápas s mnoha tresty udělenými na obou stranách. První perioda skončila stavem 3:3, ve druhé části hry však Australané přestříleli Kanaďany a získali pětibrankové vedení. Velkou zásluhu na tom, že rozdíl nebyl vetší, měl skvěle chytající kanadský brankař Ted Sawicki. Ve třetí periodě Kanada snížila náskok soupeře na 3 branky (10:13). Poslední část hry byla již v režii Kanaďanů. Nejprve vyrovnali na 13:13 a pak přidali ještě další 4 zásahy, zatímco Australané se zmohli jen na jednu trefu do sítě. Kanada tak nakonec zvítězila 17:14.
Finálový zápas přinesl přesvědčivé vítězství USA o devět branek. Kanada dokázala držet krok jen první čtvrtinu, v polovině však prohrávala již 3:11. Finále nakonec skončilo stavem 18:9 pro Američany. O jejichž převaze svědčil i poměr střel na branku 67:35 (pro USA). V zápase o 3. místo porazila Austrálie oslabenou Anglii 22:16. Výsledky po základní části:
| 1. | USA | 3 | 3 | 0 | 71 | : | 31 |
| 2. | Kanada | 3 | 2 | 1 | 43 | : | 47 |
| 3. | Austrálie | 3 | 1 | 2 | 43 | : | 46 |
| 4. | Anglie | 3 | 0 | 3 | 31 | : | 64 |
Zápasy o umístění:
| Finále | USA - Kanada | 18 : 9 |
| o 3. místo | Austrálie - Anglie | 22 : 6 |
Rok 1986 byl posledním rokem, kdy se šampionátu zúčastnily pouze
čtyři týmy. Od té doby s každým dalším mistrovstvím přibyl alespoň
jeden další stát. V roce 1990 v Austrálii to byli ti, kdo lakros
dali světu: Irokézové.
Lakrosové mistrovství světa se až do roku 1990 odehrávalo jen za účasti původních čtyř států. V tomto roce však poprvé přibyl další tým, reprezentace těch, kteří lakros dali světu, Irokézů. Tady stojí za to zmínit se o záležitosti přes sto let staré, která však mezinárodní lakros zcela jistě ovlivnila.
V roce 1867 kanaďan Dr. Beers zorganizoval exhibiční lakrosové turné do Anglie. Přivezl týmy Montrealského lakrosového klubu a indiánů kmene Mohawks, kteří sehráli sérii exhibičních utkání. O několik let později, v roce 1880, byli indiáni nařčeni zástupci amatérského sportu z profesionalizmu, protože někteří hráči obdrželi za exhibiční zápasy odměnu. Všechno vyústilo v zákaz účasti indiánů v mezinárodních lakrosových soutěžích. Trvalo pak 110 let, než se irokézský tým opět objevil na turnaji světové úrovně.
Mistrovství se konalo v červenci, uprostřed australské zimy. Přestože jižní pobřeží Austrálie je blíže rovníku než Česko a Perth je jedním z jeho teplejších míst, teploty byly tenkrát velmi nízké a po většinu turnaje pršelo. Vetšina utkání se hrála a těžkém terénu, což se negativně projevilo na jejich úrovni. Výsledky zápasů základní části turnaje nepřinesly žádné překvapení. Tradiční týmy si držely své postavení z předchozího šampionátu, nováčci Irokézové se zařadili na poslední místo, přestože tříbrankové porážky od Anglie a Kanady nebyly nijak výrazné.
Finále přineslo další světový titul týmu USA (porazil Kanadu 19:15), třetí místo si vybojovala domácí Austrálie vítězstvím nad Anglií 16:6. Nejlepším obráncem a nejužitečnějším hráčem turnaje se stal Američan Dave Pietramala, dnes hlavní kouč Johns Hopkins University v Baltimoru. Pietramala byl zvolen do all-stars také na následujícím MS v Manchesteru, kde hrál snad v nejlepší obranné trojici historie MS (Pietramala, Detomasso, Mitchell). Dalším členem all-stars byl Kanaďan Gary Gait, který zahájil v Perthu svou - zatím nepřekonanou - sérii účastí v all-stars týmu MS, která trvala po další dvě mistrovství. Výsledky po základní části:
| 1. | USA | 4 | 4 | 0 | 93 | : | 40 |
| 2. | Kanada | 4 | 3 | 1 | 88 | : | 71 |
| 3. | Austrálie | 4 | 2 | 2 | 73 | : | 62 |
| 4. | Anglie | 4 | 1 | 3 | 43 | : | 87 |
| 5. | Irokézové | 4 | 0 | 4 | 45 | : | 82 |
Zápasy o umístění:
| Finále | USA - Kanada | 19 : 15 |
| o 3. místo | Austrálie - Anglie | 16 : 6 |
Mistrovství světa v Perthu roku 1990 bylo posledním šampionátem,
kterého se účastnily pouze týmy z anglicky mluvící zemí, pokud si
tak můžeme dovolit označit Irokéze vzhledem k tomu, že žijí na
území USA a Kanady. Od roku 1994 se na vrcholném lakrosovém turnaji
objeví i další země a mezi nimi i Česká republika.
Petr Tahal
Prameny informací:
Scott Lowe, Nolan Rogers, Graham Lester: International Lacrosse
Federation, World Lacrosse Games, Preliminary Record Book
Eric Evans: A Referee History, International Lacrosse Federation
World Championships 1967-2002
