Lacrosse > Mužský lakros > Reprezentace > Archiv > ME ve fieldlakrosu 2016 Gödölő > Jakub Výmola: Když tě hra baví, motivaci hledáš snadno

Jakub Výmola: Když tě hra baví, motivaci hledáš snadno

27.3.2016

Jakub Výmola: Když tě hra baví, motivaci hledáš snadno
Jakub Výmola: Když tě hra baví, motivaci hledáš snadno
Jakub Výmola: Když tě hra baví, motivaci hledáš snadno
Jakub Výmola: Když tě hra baví, motivaci hledáš snadno

V dalším z rozhovorů Elišky Karáskové představujeme Jakuba Výmolu, na kterého bude reprezentace hodně spoléhat při zakládaní hry a face-offech.

Kubo, prozraď nám, kdy jsi začínal s lakrosem ty?
Začal jsem hrát, když mi bylo patnáct let. V té době jsme se přistěhovali do Radotína, a tak jsem hledal sport, kterému bych se v místě nového bydliště mohl věnovat. Moje mamka z Radotína pochází a její bratr, můj strejda, lakros hrával jako malý kluk. Lakros jsem tedy znal od dětství z vyprávění. Dříve jsem se aktivně věnoval hokeji a fotbalu, přirozeně mě to tedy táhlo k nějakému kolektivnímu sportu. No a tak to bylo celkem jasné, že to půjdu zkusit.

Box, nebo field?
Samozřejmě box, už jen z toho důvodu, že prakticky všichni hráči v ČR na něm vyrostli. Ale fieldlakros mám také rád a mám na něj mnoho dobrých vzpomínek. Například juniorské mistrovství světa, kdy většina mladých kluků, včetně mě, dostala poprvé možnost reprezentovat svoji zemi. No ale boxlakros je pro mě, co se týče sportu, vším. Našel jsem se v něm.

Jaká je tvoje hlavní motivace? Být součástí reprezentace?
Je to poměrně složitá otázka. Samo o sobě je pro mě motivací to, že hraju sport, který jsem si vybral, baví mě a můžu pro něj něco dělat. Je to týmový sport, takže se člověk snaží pro tým dělat maximum. Když tým maká, tak já také. V týmu mám plno kamarádů a nechci je zklamat. Je taky fajn, že i když jsou to kamarádi, tak spolu soupeříme, a tím se snažíme zlepšovat. Pořád a pořád, ať už jsou to dovednosti s lakroskou nebo práce v posilovně nebo trénink venku, pořád mám vedle sebe soupeře-kamaráda a chci být prostě lepší než on.

Řekl bych, že jednou z dalších motivací je se podívat někam do ciziny, ať už jako reprezentant nebo se svým domovským týmem. V tomto směru je motivace jednodušší, chceme být nejlepší, abychom se do reprezentace nebo na klubový výjezd vůbec dostali. Místa jsou totiž omezená.

Je spousta věcí, které mě můžou motivovat. Myslím si, že je to ve všech sportech stejné – když tě to baví a máš to rád, motivaci hledáš snadno.

Jaké jsou podle tebe šance naší reprezentace uspět na ME 2016 ve fieldlakrosu?
Bude se to odvíjet od toho, jak budeme připraveni. Vzhledem k tomu, že v současné době se připravujeme ve svých domovských klubech a individuálně, tak nemám přehled o ostatních klucích mimo LCC. Nejsem schopen říct, jak na tom jako tým jsme a jaké jsou naše šance. Ale doufám a věřím, že všichni dělají, co můžou, pro to, aby byli co nejlíp připraveni a tím pádem, že se v turnaji dostaneme co nejvýš a že si zkusíme zahrát třeba i o medaile.

S kým o ty medaile budeme bojovat?
Vzhledem k tomu, že v Evropě je spousta silných a vyrovnaných týmů, u kterých bude hodně záležet na tom, v jaké přijedou sestavě a jestli budou mít nějaké posily, tak si nejsem úplně jistý, kdo přesně by to mohl být. Pokud mám uvést nějaký tip, tak nominuji: Anglii, Skotsko, Německo, Švédsko, Finsko, Irsko a Izrael.

Konkurence je tedy obrovská.
Ano, to máš pravdu.

Jaký máš názor na rozlosování skupin?
Myslím si, že je jedno, s kým budeme hrát. Je to jenom na nás, jak to dopadne. Většina zemí, až na pár výjimek, jsou na naší herní úrovni. Tím pádem budou rozhodovat věci jako fyzická výdrž a chuť vyhrát. Takže co se týče skupin můžu říct, že jsem spokojený, protože mi je to jedno. :-)

Kvality evropských týmů rychle rostou. Jsme schopni s naší skromnou základnou hráčů s nimi udržet krok?
Pořád si myslím, že v rámci boxlakrosu jsme určitě na špičce Evropy. Ve fieldu se o nás také ví, ale na světové úrovni jsme trochu pozadu, protože máme úplně jiný systém než Amerika a Kanada, kde je tenhle sport díky univerzitním ligám na té nejvyšší úrovni.

Jaký je tvůj nejhezčí lakrosový zážitek?
Cítím se dobře pokaždé, když si obleču výstroj a jdu hrát. Nejlepší bylo asi seniorské mistrovství světa v boxlakrosu v loňském roce, to byl pro mě zatím vrchol. Naplňuje mě zážitky každý zápas a vlastně lakros celkově. Zážitků mám strašně moc a všechny mám rád.

Je doposud něco, co ti lakros dal či vzal?
Dal mi toho určitě hodně – nové zkušenosti, nezapomenutelné zážitky, partu kamarádů a spoustu dalšího. Nemyslím si, že by mi něco vzal. Je sice pravda, že kvůli lakrosu nemám na některé další aktivity a zájmy čas, ale asi mi to nikdy nevadilo, protože touha po nich nebyla větší než po tom hrát lakros. Pořád mě lakros „bere“ a baví tak, že nejsem schopný říct, že by mi něco vzal. :-)

A máš, jen tak pro zajímavost, nějaké životní motto?
Žádným mottem se neřídím tak, aby to ovlivňovalo můj život, ale když si třeba říkám, proč cvičit, proč tohle a tamhleto a proč soustředění a proč se radši neválím doma, tak si vždycky vzpomenu na to, co mi často říká můj strejda „Přes překážky ke hvězdám“. To na mě celkem funguje. V poslední době jsem si také oblíbil motto, které jsem dostal jako dárek od sestry a to je „Sky is the limit“, což je vlastně obdoba toho předešlého. Tyhle dvě myšlenky se mi líbí.

Anketa

Final Four v NBLL
Celkem hlasů 75
Líbilo by se vám, kdyby se v NBLL hrál finálový víkendový turnaj nejlepších 4 týmů, tzv. Final Four?