Hory, slunce a pot...

8.3.2011

Ani první víkend v březnu česká lakrosová reprezentace nezahálela a vyrazila na soustředění do našich nejvyšších hor. Páteční večer byl ve znamení příjezdu hráčů širšího výběru, kteří se sešli v penzionu FKC (neplést s KFC) v Dolním Dvoře v Krkonoších. Sraz v 19h stihl jen málo kdo a tak oficiální program začal s časovým odstupem, což přítomní vyplnili sledováním reprezentačních kolegů v Davis Cupu a na halovém ME v atletice. Po přivítání proběhlo krátké seznámení s programem soustředění, se stavem příprav WILC, rozlosováním a v neposlední řadě i rozborem některých již zveřejněných soupisek našich soupeřů. Nejzajímavější částí pak jistě bylo společné objevování řečnických kvalit hráčů, kteří měli zhodnotit svůj osobní přínos pro tým ve třech bodech a pojmenovat jednu slabinu, na které musí zapracovat. Z výkonů některých řečníků by měl jistě Aristoteles radost. Zbytek večera již vyplnila volná zábava a brzký přesun na pokoje v očekávání fyzicky náročného sobotního programu.

Již tradiční ranní rozběhání a pak chutná snídaně dodala potřebnou energii a po krátkém vytrávení (pro někoho příliš krátkém) se vyrazilo k nedaleké sjezdové trati na dopolední porci běhů do vrchu. Úsekové výběhy po místní komunikaci 500, 300 a 200 metrů do strmého stoupání mnohým připomnělo chuť ranní snídaně. Po krátkém odpočinku pak druhá série, třetí a čtvrtá, a ač by se to mnohým nemuselo zdát, tak se přiblížil čas oběda… opět výborného ve znamení tradiční české jídelnové kuchyně s nezaměnitelnou a jedinečnou UHO (univerzální hnědá omáčka).

Všichni účastníci „zájezdu“ si připomněli školní režim poledním klidem, a poté se mohlo radostně vyrazit na odpolední část na Benecko, kde většina reprezentantů dokázala svou všestrannost i v bílé stopě. Nutno připomenout i dvojici neběžkařů, která ač provázena nepřízní počasí i skeptickými pohledy svých kolegů, se odvážně vydala na vrcholovou výpravu na nedalekou jednotisícovku Přední Žalý. Úkol to byl na hraně fyzických možností běžných smrtelníků a zejména Ladislav „Horvát“ Kopfstejn dosahoval průměrné tepové frekvence kolem 140 tepů za minutu po celou dobu výstupu a při závěrečném stoupání na rozhlednu až 180. Odměnou byl nádherný výhled na prosluněné panorama Krkonoš. Následoval urychlený sestup, při kterém se již naplno projevil kyslíkový dluh - vyčerpaný lakrosák s úsměvem známého plzeňského fotbalisty dokonce nepoznal své známé, kteří ho zdravili při běhu z vrcholu dolů.

Následovalo zavaření jednoho z aut nejmenované české výroby, doplnění chladící kapaliny, návrat, sprcha a večeře. Pro večerní  teoretickou část soustředění nás již doplnili i reprezentanti z týmu LCC Radotín, kteří se připravovali se svým klubem ve stejném horském středisku, ale odděleně. Rozbor videa ze zápasů reprezentace na nedávném turnaji na Jižním Městě a jeho porovnání s výkony našich soupeřů z loňského finále zámořské profesionální NLL sice vyznělo lehce ve prospěch našich oponentů, ale alespoň nám ukázalo v čem se ještě musíme zlepšovat. Večerní teambuilding pak pokračoval ve Špindlerově Mlýně, kde mnozí ukázali, jaké jsou jejich opravdové fyzické limity.

Ranní rozcvičku ve slunci zalitém údolí pár odvážlivců zaměnilo za plavání v rozbouřených ledových vodách místního potoka a obrazně tak vyplavili únavu z předchozího večera. Výbornou snídani pak mnozí raději nepřeháněli, aby ji při poslední kondiční části víkendového soustředění neobětovali na oltář své fyzické připravenosti na nadcházející mistrovství světa. Po krátkém odpočinku následoval opět přesun k blízké sjezdové trati a tentokrát běhání přímo po sjezdovce v krátkých sprinterských intervalech po 50, 30 a 20 metrech v několika sériích. Vše doplnili oblíbené hrátky s aquahity a člověk se ani nenadál a bylo po všem.  Hráči si ze svahů Dolního Dvora určitě odnesli zlepšenou fyzickou kondici a někteří, zřejmě aby nebyli nařčeni ze sobeckosti, tak i něco ze sebe zanechali.

Poslední společný oběd, zhodnocení a rozloučení se neslo v nostalgickém duchu, a když nám přišel popřát vše nejlepší na MS i kuchař a zároveň bývalý hokejový profesionál z Dukly Trenčín, zdálo se, že i k slzám neměli někteří daleko, zejména když se podepisovali do pamětní knihy s téměř pětatřicetiletou historií. Děkujeme Ti KFC, snad se ještě někdy shledáme…

Pavel Došlý

 

Anketa

Nové značky soutěží ČSML
Celkem hlasů 66
Jak se vám líbí nové značky soutěží ČSML?