Den 4 (so 23/6)

Dobrý den celý den z Amsterdamu.

S příjezdem dámské části výpravy se do naší chatky vloudil i zcela nový prvek – obavy o bezpečnost. Projevilo se to tím, že Simona v noci zamkla chatku, zatímco jsem nahrával fotky na web v jídelně, takže jsem lezl dovnitř oknem, které prozřetelně nechal Semerák pootevřené.

U šéfa kempu se patrně přívětivost a nepříčetnost střídají v obdenních cyklech, takže ráno vynadal Semerákovi, že jezdí jako prase, když jel ven bližší (logičtější a přímější) spojkou k výjezdu, a rafinovaně tak předjel Poupáka, který jel regulérně.

Hráli jsme na hřištích na jižní straně areálu a tedy bližší ke kempu a zkusili jsme zaparkovat blíže a projít z druhé strany, což bohužel nevyšlo, resp. cesta nebyla o nic kratší, spíš naopak. Poupák tenhle můj experiment komentoval pípáním.

Hřiště, kde se hrálo, je příliš daleko na to, aby k němu dolehly hymny z ampliónu, tak jsme zpívali, a šlo nám to náramně. Včera zpívali i Angličani, ale u nich bylo důvodem, že jim zahráli britskou God Save the Queen místo anglické Land of Hope and Glory. Angličankám pak zahráli skotskou hymnu.

Zápas proti Švýcarům byl hezký. Konečně to vypadalo jako zápas, i když výsledek byl jednoznačný. Švýcaři bojovali a hráli. Dařilo se Dominikovi, Radek „provětral kamaráda Arnidase“. Na rozhodčí nemá cenu si stěžovat, pískali blbě na obě strany. Moje čajová konvice by to odpískala líp.

Holky hrály zároveň s námi, resp. stihli jsme druhou půli. První, co nás upoutalo, ale nebyla jejich hra. Po jejich hřišti k našemu úžasu plul nadýchaný pruhovaný stopadesátikilový obláček v černé sukénce, z níž by se dala spíchnout smuteční výzdoba celého Národního divadla v případě úmrtí významného státního představitele. A vzhledem k tomu, že obláček pískal hůř než papiňák, omlouvám se tímto mužským rozhodčím.

George má oboustranný výron kotníku a její další hraní je s otazníkem. Vystřídalo se na ní, tedy na jejím kotníku, asi šest doktorů, přetrháno v tom není snad nic, ale hrát s tím asi nepůjde. „I když je George zraněná, užila si v nemocnici spoustu zábavy a určitě si během ME ještě užije,“ soudí assistant coach týmu Anna Dočkalová.

A nyní další díl seriálu, jehož hlavní hvězdou se stává... chvilka napětí... ano, hurá – šéf kempu. Objevil naše zastřešení grilu a začalo představení. Z jeho zajímavých výroků vybíráme: „bullshit“, „bullshit“ a „this is bullshit“. Dále „your word is shit“ a „bullshit“. Abych to přeložil, vpodstatě mu šlo o to, že jsme navzdory zákazu, nebo spíše nepovolení, natáhli plachtu nad gril a heftli ji za chatky. A možná jsme je poškodili a možná jimi teď bude zatejkat a vůbec, že vyhodí všechny lakrosáky a že lakrosáci jsou verbež a že jezděj' po kempu autama jako prasata a že když slušně požádá, aby nejezdili, tak se mu chechtaj' do ksichtu, a že máme pět minut na to sbalit gril a vypadnout se všema autama z kempu a že všechny laksosáky z kempu vystěhuje. A vůbec bullshit. A že to bude řešit s vedením turnaje a že bude chtít větší zálohu a kromě toho bullshit. Odkejval jsem mu to, sbalili jsme střechu a gril a odjeli autama na parkoviště před kempem. A vzdal jsem výlet do města, kdyby nastaly další komplikace, a radši přebíral fotky. Kolem šesté jsme se s Došlákem a Nosorem vydali na hřiště. Cestou jsme se zastavil v recepci za šéfem. Trochu vychladl. Zahrál jsem na něj scénku „OK, sorry“ a slíbil mu, že všechno bude v pohodě a dal mu na sebe telefon. Pro George, která má výron kotníku, jsem dojednal, že ji můžeme vozit. Ale nesmí to být Poupákovým nebo Semerákovým autem, která byla z kempu vykázána doživotně. Ostatní mají podmínku. A bude se to řešit s organizátory. Když jsem přijel na hřiště, řekl jsem o potížích se šéfem kempu organizátorům Guyovi a Haoemu. Guy to poměrně flegmaticky odkejval a řekl, že vědí, že šéf kempu je poněkud, jak to říci... „impatient“. A shodli jsme se na tom, že člověk, který provozuje kemp, by asi neměl mít averzi ke kempujícím a vůbec celkově nesnášet lidi.

Dojmy z meetingu: Došlák chválí obranné midy tak vehementně, až to budí podezření. Kravatou pro nejlepšího hráče byli dekorováni Fanda a Dominik. Holky mají obdobné vyznamenání – královskou korunu – a tu bude hrdě nosi Karnis.

Výrok dne: A kde jsou ty kanály? Říkali jste, že Holandsko je plný kanálů a já jsem žádný neviděla. (Anička Pecharová, shánějíc se po mřížkách od kanálu. Zdravíme tímto jejího otce Jiřího Pechara, specialistu na vodní stavby a pracovníka Povodí Vltavy).

Vzhledem k tomu, že majitel kempu trochu prudil, pozapomněl jsem na to, jak jsme se dohodli na srazech. Odjel jsem tedy na hřiště, zatímco holky odjely ze hřiště do chatky. Klíče od chatky jsem měl v kapse, což mi došlo tak po hodině. Nicméně holky si poradily a Kopíka procpaly do chatičky okýnkem od záchoda a ta jim otevřela zevnitř.

Dorazili osobní fanoušci Lalákovi a Krmenčíkovi. Děkujeme za podporu, zejména ve formě transformovaných švestek pro zástupce týmu vracející se z recepce pro managery a kouče týmů.

Zítra chlapy čeká Itálie, což  be mělo být snadné, holky hrají s Walesankami, které obhajují titul.

Tak uvidíme.

Ondřej

Fotogalerie je zde.

P. S.: Omlouvám se za prodlevu, wifina v kempu je poněkud bullshit.

„Guest blogger of the day“ – Markéta Vrabcová

23. 6. 2012 – zápas, Češky vs. Švédky

Crrrr! Budík. Vstávání. Hurá na zápas! Ještě snídaně, vyčistit zuby, oblíknout dres, českou vlajku na auto a jede se. Čekal nás první zápas proti neznámým seveřankám ve žlutomodrých dresech. Na hřišti jsme obsadily šatnu číslo 8, kde Mišuta hned zapojila přehrávací aparaturu a pouštěly jsme si jeden nakopávací song za druhým. Cílem zápasu bylo nastartovat se na další a pinknout si naši hru. Za zpěvu hospodské písně „Vysoký jalovec“  jsme vypochodovaly z šatny. Potom, co jsme si zazpívaly hymny a rozhodčí odpískali začátek, všechny jsme se vrhly do zápasu. Za několik minut z nás spadla nervozita a hrály jsme si naši hezky českou hru. Padla spousta gólů do brány švédské brankářky, po většinu času jsme hřiště ovládaly my. V poločase už nikdo z nás nepochyboval o našem výborném startu. Zápas skončil s konečným skóre 18 : 4. V šatně koučky zhodnotily výkony každé hráčky jednotlivě a nakonec udělily Karnis zlatou korunu za královské zásluhy na hřišti. Ta si pak vyvolila statečnou George jako člena své „královské“ rodiny. Jedinou šmouhou, která vrhala stín na náš dnešní výkon, bylo hned několik zranění – tři kotníky, naražené koleno a modřiny. Bohužel George musela do nemocnice na rentgen kvůli zvrtnutému kotníku, Mišutin a Efčin kotník se snad dá do dalších zápasů dohromady. Odpoledne jsme jely na hřiště na lehký trénink, kde jsme si zaházely. Potom jsme okoukly taktiku i hráčky Skotska a hlavně Walesu. S Walesem se popereme o vítězství zítra dopoledne. Po návratu z hřiště byl jen krátký brífink a pak už si každý lebedil u svojí večeře v chatce.

Anketa

Nové značky soutěží ČSML
Celkem hlasů 66
Jak se vám líbí nové značky soutěží ČSML?